0
0

Dobrý den pane Schwarz. Chci izolovat můj dům injektáží , ale potřeboval bych vědět váš názor účinku na tekutou injektáž sloučenina vodního skla a na injektáž krémovou. Každý tvrdí, že jeho metoda je ta neúčinnější. Co vy na to? Děkuji za váš názor a s pozdravem Ing. Jan Slavíček

  • Ing. Jan Slavíček asked 3 roky ago
  • last edited 3 roky ago
  • You must to post comments
0
0

Dobrý den pane Slavíčku. Já Vás nebudu přesvědčovat, ale poskytnu Vám myslím dostatek informací, abyste si udělal jakýsi úsudek sám o účinnosti těchto dvou nejčastěji používaných metod pro zamezení vzlínající vlhkosti ve zdivu. Již jsem na toto téma několikrát odpovídal a tak Vám okopíruji odpověď z mé poradny, kde se tazatel v podstatě ptal na stejné téma.
Odpověď z naší Poradny:
Dobrý den pane Smolek. Možná trochu zdlouhavé vysvětlení mého tvrzení, která se prokazuje dnes a denně v praxi, je to, že injektáže zhotovované na principu nalévání do nakloněných vrtů do zdiva nemohou nikdy vytvořit kompaktní celistvou clonu a tudíž požadovaný výsledek. Injektážní hmota se nestačí dostatečně napustit (penetrovat) do zdiva a to i ve Vašem případě do cihelného zdiva, které je pro injektáž nejlépe vyhovující. Co teprve takové opukové zdivo a jiné méně savé materiály. Tam jsou všechny tekuté injektáže naprosto neúčinné. Je to nedostatkem času pro celistvé nasycení materiálu i při opětném dolévání injektážní hmoty. To ani nehovořím o tom, že jakákoliv netěsnost ve zdivu je ,,propast,, pro tekutinu, která se okamžitě ztrácí kamsi. Silanový emulzní krém AquaStop Cream® díky své ideální primární hustotě (krémová konzistence a po provedené injektáži následně gelová konzistence a dále se viskozita ještě snižuje, ale postupně) nemá tendenci při tlakovém, ale i beztlakovém plnění vyvrtaných otvorů nekontrolovatelně unikat zejména netěsnostmi spár ve zdivu a někdy i samotným nekompaktním zdivem, ale po úplném vyplnění obsahu vrtů se postupně, relativně pomalu, mění ve velmi jemný hydrofobní křemičitý gel, který velmi snadno a rovnoměrně proniká do pórů i do těch nejmenších kapilár stavebních materiálů a dokonce do značné míry nepodléhá ani gravitaci. To znamená, že hydroizolační clona nevzniká v momentě prováděné injektáže, ale následně. Zdivo se napouští (nasycuje) postupně od vrtů všemi směry, ale právě relativně pomalé rozpouštění a tím nasycování zdiva zaručuje, že krémová emulze napustí zdivo v celé hloubce a šířce zhotovené injektáže. Co je ale zásadní vlastností postupného nasycování injektovaného zdiva, neuniká nekontrolovatelně netěsnostmi spár ve zdivu a někdy i samotným nesoudržným zdivem, jako se to děje při aplikaci všech tekutých injektážních hmot, např. u tekutého injektážního prostředku např. na bázi hydrofobizovaných silikonátů a jiných tekutých injektážních prostředků. Tento únik u všech druhů kapalných, tekutých injektáží nevyřeší tlaková injektáž přes injektory a ani naopak pomalé nalévání vrtů do zdiva přes trychtýřky či infúzní nádobky s hadičkami zavedenými do ústí vrtů. U tekutých injektážních prostředků, ať se injektáž provátí tlakově anebo beztlakově, je to v podstatě zákonitá fyzikální vlastnost. Proti těmto tekutým prostředkům, ať mají složení a koncentraci účinné látky sebelepší, pracují vždy fyzikální zákony jako je již zmiňovaná gravitace, reálnost či spíše nereálnost dostatečné nasákavosti pórů zdiva v závislosti na čase prováděné injektáže, jelikož tekutý injektážní prostředek se příliš rychle ztrácí do základů zdiva a do míst s vyšší savostí či netěsností a tak nikdy nemůže vzniknout rovnoměrně celistvá hydroizolační clona v celé hloubce a šířce zdiva jako je tomu u krémové injektáže. V neposlední řadě je další nevýhodou, že vrty se u těchto injektáží musí zhotovovat vždy ve značném sklonu (výrobci doporučují cca 45st náklon ke svislé rovině zdiva) z pochopitelných důvodů, ale pokud zde vůbec clona vzniká, tak spíše u rubové části zdiva – u dna vrtu- a tím opět nemůže vzniknout rovnoměrná hydroizolační clona. Je s podivem, že se přesto ještě v 21. století injektuje těmito tekutými hmotami, ačkoliv je jasné z výše popsaných vlastností těchto tekutých, vodních hydrofobizovaných injektáží, že účinnost je velmi nejistá a nespolehlivá. Možná si ještě pamatujete, jak si naši předci zhotovovali injektáže proti vzlínající vlhkosti ve zdivu naléváním vodního skla konvemi do značných průměrů otvorů ve zdivu. Bylo to z pochopitelných důvodů, a to těch, že nic lepšího a ani jiná injektážní alternativa nebyla. Ale pokrok se neminul ani ve stavebnictví. Proto tekuté tlakové nebo beztlakové injektáže pro zhotovení hydroizolační clony ve zdivu považuji v současné době za ,,dinosaury,, injektáží. Je to možná tvrdé vyjádření, nicméně nikdo mi není schopen mi ho vyvrátit. Tato tvrzení jsem publikoval v různých článcích už v době, kdy naše firma ještě krém na bázi silan/siloxanu nevyráběla, a předmětem činnosti naší realizační divize byla ,, pouze,, aplikace injektážních hmot a dalších sanačních technologií. To jen pro úplnost, aby mne nikdo nepodezříval z lobbistických zájmů. Pokud s těmito mými názory nesouhlasíte, tak mi mé tvrzení promiňte, avšak si myslím , že výše uvedené argumenty jsou pravdivé, logické a v neposlední řadě z mé dlouholeté praxe ověřené ( a nejen z mé praxe, ), a také se jen těžko dají vyvrátit, pakliže věříme na fyzikální, chemické a jiné zákonitosti. V neposlední řadě moji již více jak pětiletou osvětou v této oblasti pozoruji, že se čím dál více krémová injektáž dostává do projektů sanovaných objektů a aplikacích injektážních firem. Je to zejména způsobeno dosahovanými výsledky krémových injektáží. Do ruky se mi dostávají projekty či návrhy řešení v oblasti sanace vlhkého zdiva u státních zakázek, ale i zakázek v soukromém sektoru a pokud je v projektu navržena injektáž pro zamezení vzlínající vlhkosti, už téměř vždy vidím, že je navržena injektáž injektážním krémem s 80%ní koncentrací silan/siloxanu v obsahu. Tím se mi potvrdila správnost dlouholeté osvěty a cesty v této oblasti. Krémová injektáž svými výsledky! přesvědčila investory, aplikační firmy, projektanty atd a tím v podstatě se stala v posledních letech nejpoužívanější metodou. V žádném případě nechci očerňovat jiné výrobky a jejich výrobce, ale pro injektáž zdiva pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti ve zdivu nemohu jinak, než celou tuto skutečnost takto okomentovat. V poslední řadě se mé tvrzení více než pětileté osvětě jednoznačně potvrdilo v praxi, což je ze všech argumentů ten nejdůležitější, a to že vysoká účinnost krémových injektáží byla již prověřena na tisících a tisících stavbách různého rozsahu a druhů zdících materiálů s požadovaným výsledkem, a to, že zdivo vyschlo. Jsou ojedinělé případy, kde silanový krém nezaúčinkoval, ale vždy se našlo vysvětlení. Havarijní stav vody či odpadů ve zdivu či pod domem, špatně zvolená výška linie vrtů s přemostěním vlhkosti z druhé strany stavebního dílce, kde neodizolovaná podlaha či terén byl nad linií vrtů atd. Ale teď k celé Vaší záležitosti. Proč výsledek tekuté injektáže u Vás takto dopadl, je myslím dostatečně vysvětlený. Ale Vy se ptáte jestli lze použít přípravek AquaStop Cream po zhotovené injektáži jiným injektážním přípravkem. Odpověď je ano. Postupovat musíte takto. To, že Vaše nemovitost je vyzděna cihelným zdivem, je pro Vás velmi příznivé. Využijete průběžné spáry, která je ve vodorovném zdění téměř vždycky, zvolíte samozřejmě správnou výšku první možné průběžné spáry, to je co nejblíže k podlaze a dále postupujete dle technologického postupu pro systém AquaStop Cream. Tam kde bude zdivo zaizolované předešlou injektáží, se velmi pravděpodobně tyto dva materiály nesloučí, ale to není na závadu, tam hydroizolační clona vznikla a vlhkost v těchto místech tudíž neproniká, ale nejdůležitější je, že tam, kde clona předešlou injektáží nevznikla, krémová injektáž ji zhotoví (doplní). Takže vše se dá ještě napravit. Konec odpovědi z poradny.
To je asi vše, co bych Vám mohl na téma, krémová injektáž versus tekutá injektáž, odpovědět.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz – jednatel společnosti

  • You must to post comments
Showing 1 result
Your Answer

Please first to submit.